Chvíle

Josef Zíma

G#mBílé, D#prsty G#mbílé,
Etápou G#mv černých D#kláveG#msách, D# 
G#mchvíle, D#šedá G#mchvíle,
EkutáHlí se F#7jako Hhrách. D# 
G#mPro ní se D#snad i G#mdokážeš D#prát,
G#mzlost na ní D#máš, přesto G#mdál jí máš D#rád,
G#mchvíle, D#tvoje G#mchvíle,
Ečasto G#mšedá D#jako G#mfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč,
chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač.
Proč jsi tu sám, když nemusíš být,
ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid.
Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
G#m7Teď bys chtěl Hnáhle F#7být
Htam, kde jsi F#7dříve stával,
Hnoc co F#7noc Hpod temnou F#7oblohou.
A chtěl zas Hzpátky F#7mít
Hprávě snad F#7všechny chvíle
Hvčera ztracené, D#které dnes jen tvé
G#mbílé, D#prsty G#mbílé
Ehladí G#mstále D#v myšlenG#mkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách.
Cesty však k nám už vymazal čas,
bolest i stesk dodnes zanechal v nás.
Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak.
Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách,
chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách.
Pro ní se snad i dokážeš prát,
zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád,
chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:25:44.867+00:00
Výsledky hledání: